Po několika letech v Moskvě jsem se naučil moskevským pravidlům etikety v metru.
Většina z nich je podobná tomu co máme v Praze. Na eskalátorech se taky má stát jen vpravo. Když vidíme sympatickou babičku, uvolníme jí místo.
Ovšem jedna věc probíhá úplně jinak. Příčina je asi jasná:
Tohle se stává v Moskvě každé ráno. A to je příklad z koncové stanice, tedy je možné, že na té druhé už nikdo nebude moct vstoupit.
Ale i v Praze se stává, že lidí je dost. V čem je rozdíl?
V Moskvě vlaky jezdí skoro bez intervalů. Proto se vlak na stanici moc nezdržuje. Moskvané mají (a umějí) vstupovat a vystupovat fakt rychle. A je to tak kvůli jednomu zajímavému zvyku.
Na výstup se lidi těší. Přesně na svoji předposlední stanici se pasažér zvedá, začíná příprava. Ptá se kolem stojících jestli taky vystupují. Pokud ne, střídají se. Takový tetris. Zkrátka během pár minut vzniká fronta. No a lidi rovnou vystupují, tlačítka taky nejsou :)
Pak jiní lidi vstupují, a to probíhá taky jiným způsobem. Skoro všichni jdou dovnitř a málokdo zůstává ve dveřích nebo vedle nich. A i když někdo zůstává, jednou za čas zazní v reproduktorech "dovnitř, vole"
Zajímavý je ale i to, že když vlak je poloprázdný, všichni vystupující stojí připravení.
Můj první den v Česku. Jedu metrem na hlavák. Blbnu. Nikdo se nezvedá. Nikdo nevystupuje? Na hlavním nádraží? WTF?
Ale ne. Vlak zastavuje. Pasažéři se lenivě zvedají. Vstupují, vystupují, všechno najednou.
A to mi přijde divný i dneska. Jako jediný zpátečník vždy dávám najevo, že na příští zastávce vystupuji. A vždy se divím jak je vůbec možný zvedat zadek jen tehdy, když vlak už stojí a většina pasažérů už je ven.