My, zkurvení Milleniálové, neumíme pracovat. O tom už víme, nejsou pochyby. Nedá se na nás spolehnout, ani když máme jen zatlouct hřebík. A co máme dělat, když těch hřebíků je hodně?
Dneska je modní vyžadovat po kandidátech schopnost multitaskingu. Co to vlastně je, skoro nikdo neví. Představa je taková, že chudák Milleniál bude schopen zároveň psát mailíky a mluvit na telefonu.
Multitasking se stal populární kvůli dvoujádrovým procesorům. Dřív o tom pojmu moc neslyšeli a dělali všechno pořádně.
Dnešní člověk je prý sapiens, ale náš mozek se neumí soustředit na dvou věcech. Fyzicky.
Zajímavý je ale to, jak multitasking funguje u počítačů. De-fakto jsou podobny nám. Když zjednoduším - dělá hodně matematiky během vteřinky. Když má 1000 tasků a umí jen 500 za vteřinu, musí prioritizovat. A studenti ČVUT co čtou můj blog možná budou vědět, že přechod z jednoho tasku na druhý - je taky task. To znamená, že je mnohém výhodnější dělat něco dlouhodobě, pak se přepnout a dělat dlouhodobě něco jiného.
Ovšem náš počítač to umí zvládnout poměrně rychle. I přesto nejsou dokonalé algoritmy, které by uměli posoudit, jaka prioritiazce je idealní.
Lidský mozek funguje trochu jinak, ale princip je stejný.
a) neumí dva úkoly najednou
b) utratí energii na přepnutí
Jsou studie ukazující, že multitasking ničí mozek. A zase hraje svoji roli dopamin - když dokončíme nějaký malý úkol, máme dopaminovou odměnu. A chceme ještě víc malých blbých úkolů.
Proto když uvidíte ještě jeden pracovní inzerát kde po vás chtějí multitasking - nezapomeňte jím poslat hned 2 maily, že jsou čuraci-čuraci. Výsledek všech multitaskingů je stejný s tím, když si budete prdět a kýchat najednou. A tohle raději ani nezkoušejte.